Rozhodčí soud potvrdil platnost smluv mezi MOVO a VaK Zlín
Zlín 5. března (ČTK) - Rozhodčí soud rozhodl o platnosti smluv, na jejichž základě Moravská vodárenská (MOVO) provozuje vodárenství na Zlínsku. Firma tak nemusí do rukou Vodovodů a kanalizací (VaK) Zlín vracet majetek, který od nich v roce 2004 odkoupila. Nález rozhodčího soudu by měl mít vliv i na další soudní řízení, které se vodárenství na Zlínsku týkají. ČTK to dnes za MOVO sdělil Ondřej Pechar.
VaK Zlín vlastní města a obce na Zlínsku, nepatrnou část drží také soukromé osoby. Největším akcionářem je město Zlín, které vlastní zhruba 47 procent všech akcií. Takzvaný provozní model má trvat do roku 2034. Při něm se VaK stará o infrastrukturu, ale provozuje ji Veolia prostřednictvím MOVO a dostává velkou část zisků. Valnou hromadu VaK z roku 2004, která vznik zmíněného modelu umožnila, přitom označil předloni Vrchní soud v Olomouci za neplatnou.
"Rozhodčí soud svým stanoviskem potvrdil to, co od samotného počátku říkáme, tedy že naše společnost provozuje vodárenství na Zlínsku na základě platných smluv," uvedl ředitel MOVO Martin Bernard. Zároveň věří, že jeho nález zohlední i Okresní soud ve Zlíně, který se platností smluv mezi MOVO a VaK Zlín také zabývá. Zrušení platnosti smluv, na jejichž základě byl provozní model zaveden, se u něj domáhají města Otrokovice a Fryšták.
Předseda představenstva VaK Zlín Svatopluk Březík označil rozhodnutí rozhodčího soudu za překvapivé. "VaK Zlín měl za jisté, že smlouva o prodeji části podniku byla neplatná. Rozhodnutí soudu zkoumáme, abychom analyzovali jeho možné dopady," sdělil Březík. Rozhodčí senát podle něj vyhověl většinou hlasů rozhodců MOVO, která VaK Zlín zažalovala loni na základě platné rozhodčí doložky z roku 2004. Argumentace VaK, že smlouva o prodeji části podniku je v důsledku neplatného předchozího usnesení valné hromady VaK Zlín rovněž neplatná, u rozhodců neuspěla. VaK Zlín také trval na tom, že rozhodčí soud nebyl příslušný ve věci rozhodovat kvůli dříve zahájenému řízení u Okresního soudu ve Zlíně. "Jakkoli proti rozhodčímu nálezu není přípustný opravný prostředek, pokusíme se ještě domoci žalobou u obecného soudu jeho zrušení," uvedl Březík.
Naopak MOVO tvrdí, že postupovala podle smlouvy, která s využitím rozhodčího soudu počítá. "Rozhodčí soud byl tou nejlogičtější volbou i díky rychlosti svého rozhodování. Rozhodl v průběhu jediného roku a vytvořil tak jasný právní názor, o který se mohou v budoucnu opřít i ostatní soudy," řekl Bernard.
Dalším soudem, který by měl spor mezi MOVO a VaK Zlín řešit, je olomoucký okresní soud. VaK Zlín v lednu podal na MOVO žalobu, která měla taktéž za cíl určit, zda je platný současný model, na jehož základě MOVO provozuje vodárenskou infrastrukturu na Zlínsku.
Spotřebitelé na Zlínsku nyní platí za 1000 litrů vody 85,71 Kč včetně DPH, loni to bylo 86,71 Kč včetně DPH. Snížení ceny vody se přímo promítá do snížení zisků společnosti MOVO. Cena vody na Zlínsku je letos ve srovnání s celostátním průměrem zhruba o dvě koruny nižší.
Převzato ze serveru ČTK
VaK Zlín vlastní města a obce na Zlínsku, nepatrnou část drží také soukromé osoby. Největším akcionářem je město Zlín, které vlastní zhruba 47 procent všech akcií. Takzvaný provozní model má trvat do roku 2034. Při něm se VaK stará o infrastrukturu, ale provozuje ji Veolia prostřednictvím MOVO a dostává velkou část zisků. Valnou hromadu VaK z roku 2004, která vznik zmíněného modelu umožnila, přitom označil předloni Vrchní soud v Olomouci za neplatnou.
"Rozhodčí soud svým stanoviskem potvrdil to, co od samotného počátku říkáme, tedy že naše společnost provozuje vodárenství na Zlínsku na základě platných smluv," uvedl ředitel MOVO Martin Bernard. Zároveň věří, že jeho nález zohlední i Okresní soud ve Zlíně, který se platností smluv mezi MOVO a VaK Zlín také zabývá. Zrušení platnosti smluv, na jejichž základě byl provozní model zaveden, se u něj domáhají města Otrokovice a Fryšták.
Předseda představenstva VaK Zlín Svatopluk Březík označil rozhodnutí rozhodčího soudu za překvapivé. "VaK Zlín měl za jisté, že smlouva o prodeji části podniku byla neplatná. Rozhodnutí soudu zkoumáme, abychom analyzovali jeho možné dopady," sdělil Březík. Rozhodčí senát podle něj vyhověl většinou hlasů rozhodců MOVO, která VaK Zlín zažalovala loni na základě platné rozhodčí doložky z roku 2004. Argumentace VaK, že smlouva o prodeji části podniku je v důsledku neplatného předchozího usnesení valné hromady VaK Zlín rovněž neplatná, u rozhodců neuspěla. VaK Zlín také trval na tom, že rozhodčí soud nebyl příslušný ve věci rozhodovat kvůli dříve zahájenému řízení u Okresního soudu ve Zlíně. "Jakkoli proti rozhodčímu nálezu není přípustný opravný prostředek, pokusíme se ještě domoci žalobou u obecného soudu jeho zrušení," uvedl Březík.
Naopak MOVO tvrdí, že postupovala podle smlouvy, která s využitím rozhodčího soudu počítá. "Rozhodčí soud byl tou nejlogičtější volbou i díky rychlosti svého rozhodování. Rozhodl v průběhu jediného roku a vytvořil tak jasný právní názor, o který se mohou v budoucnu opřít i ostatní soudy," řekl Bernard.
Dalším soudem, který by měl spor mezi MOVO a VaK Zlín řešit, je olomoucký okresní soud. VaK Zlín v lednu podal na MOVO žalobu, která měla taktéž za cíl určit, zda je platný současný model, na jehož základě MOVO provozuje vodárenskou infrastrukturu na Zlínsku.
Spotřebitelé na Zlínsku nyní platí za 1000 litrů vody 85,71 Kč včetně DPH, loni to bylo 86,71 Kč včetně DPH. Snížení ceny vody se přímo promítá do snížení zisků společnosti MOVO. Cena vody na Zlínsku je letos ve srovnání s celostátním průměrem zhruba o dvě koruny nižší.
Převzato ze serveru ČTK