Zlín musí dle analýzy v otázce vody počkat na rozhodnutí soudu
Zlín 11. května (ČTK) - Město Zlín musí v otázce vodárenství na Zlínsku počkat do pravomocného soudního rozhodnutí. Soud rozhodne o platnosti či neplatnosti smlouvy o prodeji části podniku Vodovody a Kanalizace (VaK) Zlín koncernu Veolia a také o platnosti smlouvy o takzvaném provozním modelu. Nutnost vyčkat na rozsudek vyplývá z právní analýzy, kterou zadalo město, jež je se 47 procenty největším akcionářem VaK Zlín. S výsledky analýzy dnes seznámil zastupitele města Jakub Jeřábek z pražské advokátní kanceláře MT Legal.
Kvůli situaci ve vodárenství na Zlínsku se léta vedou soudní spory. Vrchní soud loni v listopadu rozhodl o neplatnosti valné hromady VaK Zlín z roku 2004, která umožnila zavedení takzvaného provozního modelu, při kterém se VaK stará o infrastrukturu, ale provozuje ji Veolia prostřednictvím Moravské vodárenské (MOVO). Model, který má trvat do roku 2034, kritizovali někteří menší akcionáři VaK, mezi nimi města Otrokovice či Fryšták, a obrátili se na soud. Nelíbilo se jim, že zisk odchází do zahraničí a obce nemohou za této situace žádat o evropské dotace. Po vynesení rozsudku se jednalo o možném vrácení podniku. MOVO to však odmítla, do rozhodnutí soudu k tomu podle ní není důvod.
Potvrdila to nyní také právnická analýza. "Ačkoliv Vrchní soud v Olomouci rozhodl o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti VaK, kterým byl schválen návrh smlouvy o převodu části podniku společnosti Zlínská vodárenská, nyní Moravská vodárenská, toto rozhodnutí ještě není exekučním titulem pro vydání podniku v současné době. O tomto bude fakticky rozhodnuto až v řízení, které nyní probíhá u Okresního soudu ve Zlíně," řekl ČTK Jeřábek.
Menší akcionáři i část veřejnosti postup města kritizovali, chtěli, aby město ihned po rozhodnutí vrchního soudu část podniku VaK převzala od MOVO zpět. Podle primátora Miroslava Adámka (STAN) tím však vyzývají k protiprávnímu jednání. Soudní spor může trvat měsíce i roky, vedení města se proto bude podle primátora nadále snažit o vylepšení podmínek. Nedávno město oznámilo, že se s Vak Zlín a MOVO dohodlo na tom, že cena vody se příští rok sníží o korunu na 85,71 koruny za metr krychlový. "Chceme se bavit i s ostatními akcionáři i o systému, jak dál zajistit vodu, jak se budeme chovat za deset dvacet let," uvedl Adámek.
Generální ředitel MOVO Martin Bernard dnes ČTK sdělil, že MOVO od počátku spolupráce vždy plnila a i v budoucnu bude plnit veškeré závazky a povinnosti vyplývající z platné smlouvy s VaK Zlín. "Stejně jako v jiných regionech, i zde smlouvy průběžně upravujeme a aktualizujeme, a to ve prospěch VaK Zlín, vodárenské infrastruktury a kvality služeb v regionu," uvedl Bernard. MOVO podle něj vložila od roku 2004 do obnovy a rozvoje vodárenské infrastruktury více než dvě miliardy.
Zástupci veřejnosti na zastupitelstvu také kritizovali fakt, že město se nepřipojilo k řízení u zlínského okresního soudu. Podle primátorova náměstka Bedřicha Landsfelda (STAN) to však na předmět sporu nemá žádný vliv. "Jestli je žaloba, tak soudní orgány budou rozhodovat objektivně bez ohledu na to, jestli bude jeden žalobce nebo je jich více," uvedl Landsfeld. Podle Adámka by to byl jen symbolický krok, který by také stál další peníze.
Situací ve Vak, zejména provozním modelem, se zabývala na základě 12 trestních oznámení také policie. "Specializovaný policejní orgán zaměřený na vyšetřování hospodářských deliktů došel v minulých dnech k závěru, že nedošlo ke spáchání žádného trestného činu, a případ proto odložil," uvedl mluvčí radnice Zdeněk Dvořák.
Zdroj: Zpráva ČTK (jmk hj)
Kvůli situaci ve vodárenství na Zlínsku se léta vedou soudní spory. Vrchní soud loni v listopadu rozhodl o neplatnosti valné hromady VaK Zlín z roku 2004, která umožnila zavedení takzvaného provozního modelu, při kterém se VaK stará o infrastrukturu, ale provozuje ji Veolia prostřednictvím Moravské vodárenské (MOVO). Model, který má trvat do roku 2034, kritizovali někteří menší akcionáři VaK, mezi nimi města Otrokovice či Fryšták, a obrátili se na soud. Nelíbilo se jim, že zisk odchází do zahraničí a obce nemohou za této situace žádat o evropské dotace. Po vynesení rozsudku se jednalo o možném vrácení podniku. MOVO to však odmítla, do rozhodnutí soudu k tomu podle ní není důvod.
Potvrdila to nyní také právnická analýza. "Ačkoliv Vrchní soud v Olomouci rozhodl o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti VaK, kterým byl schválen návrh smlouvy o převodu části podniku společnosti Zlínská vodárenská, nyní Moravská vodárenská, toto rozhodnutí ještě není exekučním titulem pro vydání podniku v současné době. O tomto bude fakticky rozhodnuto až v řízení, které nyní probíhá u Okresního soudu ve Zlíně," řekl ČTK Jeřábek.
Menší akcionáři i část veřejnosti postup města kritizovali, chtěli, aby město ihned po rozhodnutí vrchního soudu část podniku VaK převzala od MOVO zpět. Podle primátora Miroslava Adámka (STAN) tím však vyzývají k protiprávnímu jednání. Soudní spor může trvat měsíce i roky, vedení města se proto bude podle primátora nadále snažit o vylepšení podmínek. Nedávno město oznámilo, že se s Vak Zlín a MOVO dohodlo na tom, že cena vody se příští rok sníží o korunu na 85,71 koruny za metr krychlový. "Chceme se bavit i s ostatními akcionáři i o systému, jak dál zajistit vodu, jak se budeme chovat za deset dvacet let," uvedl Adámek.
Generální ředitel MOVO Martin Bernard dnes ČTK sdělil, že MOVO od počátku spolupráce vždy plnila a i v budoucnu bude plnit veškeré závazky a povinnosti vyplývající z platné smlouvy s VaK Zlín. "Stejně jako v jiných regionech, i zde smlouvy průběžně upravujeme a aktualizujeme, a to ve prospěch VaK Zlín, vodárenské infrastruktury a kvality služeb v regionu," uvedl Bernard. MOVO podle něj vložila od roku 2004 do obnovy a rozvoje vodárenské infrastruktury více než dvě miliardy.
Zástupci veřejnosti na zastupitelstvu také kritizovali fakt, že město se nepřipojilo k řízení u zlínského okresního soudu. Podle primátorova náměstka Bedřicha Landsfelda (STAN) to však na předmět sporu nemá žádný vliv. "Jestli je žaloba, tak soudní orgány budou rozhodovat objektivně bez ohledu na to, jestli bude jeden žalobce nebo je jich více," uvedl Landsfeld. Podle Adámka by to byl jen symbolický krok, který by také stál další peníze.
Situací ve Vak, zejména provozním modelem, se zabývala na základě 12 trestních oznámení také policie. "Specializovaný policejní orgán zaměřený na vyšetřování hospodářských deliktů došel v minulých dnech k závěru, že nedošlo ke spáchání žádného trestného činu, a případ proto odložil," uvedl mluvčí radnice Zdeněk Dvořák.
Zdroj: Zpráva ČTK (jmk hj)