Zlínské vodárny využívají družici k vyhledání úniků vody ve vodovodní síti
Zlín, 14. 12. 2020 – Společnost vodovody a kanalizace Zlín, a. s. („VaK Zlín“) spustila technologicky nejvyspělejší metodu vyhledávání poruch pomocí satelitní analýzy vodovodní sítě UTILIS. Využívá družici z japonského vesmírného programu JAXA, který pracuje na stejném principu, jako je hledání vody na Marsu.
Družice monitoruje zemský povrch z výšky 628 km pomocí mikrovlnného paprsku. UTILIS pak data pomocí složitých vzorců přepočítá a zobrazí potenciální místa úniku vody ze sítě.
Radarové záření umí proniknout až do hloubky 3 metry pod povrch a dokáže zároveň rozlišit, zda se jedná o vodu pitnou, povrchovou či odpadní. Projekt je realizován prostřednictvím brněnské firmy Radeton®. Ta po skončení monitoringu vodovodní sítě zlínského regionu předá detailní mapové výstupy a zajistí fyzické dohledání potenciální poruchy na místě s přesností na metr.
„Jakmile jsme se o tomto technologickém zázraku dozvěděli, okamžitě jsme projekt spustili. Financujeme jej ve spolupráci s MORAVSKOU VODÁRENSKOU, a. s. Omezení úniků vody má pro obě společnosti současně vysokou prioritu a satelitní vyhledávání je technologickou výzvou. V ČR jsme po Pražských vodovodech a kanalizacích druzí, kteří tuto technologii využívají“, říká o projektu Ing. Svatopluk Březík, předseda představenstva VaK Zlín.
Vak Zlín má v majetku 1500 kilometrů vodovodního potrubí. Byť se za posledních 15 let podařilo snížit ztráty o 10 %, je nutné nadále maximálně předcházet škodám a ztrácet tak vyrobenou, upravenou pitnou vodu. V ČR takto „utíká“ asi 95 milionů kubíků vody ročně.
Pro vodárenství ve zlínském regionu se jedná o další velký technologický přínos. V roce 2018 šlo o unikátní zvýšení kvality vody z Tlumačova, v roce 2019 bylo vybudováno nové krizové a manažerské centrum HUBGRADE® a v letošním roce vodárny spustily satelitní analýzu vodovodní sítě UTILIS.
„Je to tak trochu sci-fi. Představa, že je možné z výšky 628 kilometrů něco dohledat 3 metry pod zemí, je na hranici chápání. Ale funguje to a už v těchto dnech máme vyzkoušené první dohledané poruchy. Pochopitelně máme s MORAVSKOU VODÁRENSKOU, a.s. spočítány modely a následně vysokou efektivitu projektu,“ dodává na závěr Ing. Březík.
Družice monitoruje zemský povrch z výšky 628 km pomocí mikrovlnného paprsku. UTILIS pak data pomocí složitých vzorců přepočítá a zobrazí potenciální místa úniku vody ze sítě.
Radarové záření umí proniknout až do hloubky 3 metry pod povrch a dokáže zároveň rozlišit, zda se jedná o vodu pitnou, povrchovou či odpadní. Projekt je realizován prostřednictvím brněnské firmy Radeton®. Ta po skončení monitoringu vodovodní sítě zlínského regionu předá detailní mapové výstupy a zajistí fyzické dohledání potenciální poruchy na místě s přesností na metr.
„Jakmile jsme se o tomto technologickém zázraku dozvěděli, okamžitě jsme projekt spustili. Financujeme jej ve spolupráci s MORAVSKOU VODÁRENSKOU, a. s. Omezení úniků vody má pro obě společnosti současně vysokou prioritu a satelitní vyhledávání je technologickou výzvou. V ČR jsme po Pražských vodovodech a kanalizacích druzí, kteří tuto technologii využívají“, říká o projektu Ing. Svatopluk Březík, předseda představenstva VaK Zlín.
Vak Zlín má v majetku 1500 kilometrů vodovodního potrubí. Byť se za posledních 15 let podařilo snížit ztráty o 10 %, je nutné nadále maximálně předcházet škodám a ztrácet tak vyrobenou, upravenou pitnou vodu. V ČR takto „utíká“ asi 95 milionů kubíků vody ročně.
Pro vodárenství ve zlínském regionu se jedná o další velký technologický přínos. V roce 2018 šlo o unikátní zvýšení kvality vody z Tlumačova, v roce 2019 bylo vybudováno nové krizové a manažerské centrum HUBGRADE® a v letošním roce vodárny spustily satelitní analýzu vodovodní sítě UTILIS.
„Je to tak trochu sci-fi. Představa, že je možné z výšky 628 kilometrů něco dohledat 3 metry pod zemí, je na hranici chápání. Ale funguje to a už v těchto dnech máme vyzkoušené první dohledané poruchy. Pochopitelně máme s MORAVSKOU VODÁRENSKOU, a.s. spočítány modely a následně vysokou efektivitu projektu,“ dodává na závěr Ing. Březík.