Referendum neprošlo. Kvůli špatně položeným otázkám
Zlín 7.2.2019 – Návrh na uspořádání místního referenda k vodárenské problematice nezískal podporu zastupitelů města Zlína. Důvod? Špatně položené otázky, které jsou v rozporu s právními předpisy. Pro nevyhlášení referenda hlasovalo 34 zastupitelů, pro vyhlášení dva, dva zastupitelé se hlasování zdrželi.
„Zapojení občanů do chodu města podporujeme a jejich aktivního přístupu si vážíme. Avšak vzhledem k navrženým otázkám je vysoká pravděpodobnost, že výsledky referenda by byly napadeny u soudu a prohlášeny za neplatné. Náklady na referendum se odhadují zhruba na milion korun, a proto jsme jednali s péčí řádného hospodáře a pořádání referenda odmítli,“ vysvětlil rozhodnutí drtivé většiny zlínských zastupitelů primátor Jiří Korec.
O problematickém znění navržených otázek věděl přípravný výbor v čele se zastupitelem Pavlem Sekulou už od léta loňského roku. Podle názoru Ministerstva vnitra ČR jsou dvě ze tří otázek v rozporu s právem, třetí je nevhodně formulovaná. Jestliže v září vzal Pavel Sekula na vlastní žádost návrh zpět, letos v lednu jej předložil znovu, přičemž jedinou změnou bylo pořadí navržených otázek.
Referendum se mělo týkat společnosti Vodovody a kanalizace Zlín (VaK). V ní je město Zlín největším akcionářem, ne však nadpolovičním. Přesto by dle navržených otázek pro referendum mělo zasahovat do řízení této společnosti. „To dle zákona není přípustné. Město může pouze pověřit svého zástupce na valné hromadě, aby podal návrhy dle výsledku referenda. Úkolovat vedení VaK ale v žádném případě nemůže. Je tedy zřejmé, že v referendu by se hlasovalo o něčem, co není v praxi možné realizovat. Což není problém města a jeho zastupitelů, ale přípravného výboru,“ konstatoval Zdeněk Dvořák, tiskový mluvčí magistrátu.
Vodárenství na Zlínsku funguje na základě tzv. provozního modelu, který je v rámci ČR nejrozšířenějším. Vedení VaK se snaží jeho podmínky intenzívně vylepšovat. V posledních letech vyjednalo zvýšení nájemného o 25 000 000 korun ročně (tedy o 23 procent), což umožňuje navyšovat investice do infrastruktury. Jen za loňský rok se investovala do údržby a modernizace majetku VaK částka 220 000 000 korun. Mezi zásadní počiny se řadí například rekonstrukce úpravny vody pro Zlín v Tlumačově. „Ta nyní využívá unikátní technologii, kterou jinde v Pomoraví nenajdete. Díky ní je do Zlína a okolních obcí dodávána velmi kvalitní voda,“ upozornil Svatopluk Březík, předseda představenstva VaK.
Zlín je v řešení vodárenské problematiky velmi aktivní. Díky tomu klesl v pořadí měst podle ceny vody z druhého místa na konec třetí desítky. Důležitou roli chce mít i v následujících letech. „Zastáváme názor, že s vodou jako se strategickou surovinou má hospodařit město. Soudy ohledně současného smluvního vztahu však trvají již roky, takže vyjednáváme dohodu mezi akcionáři VaK a dalšími zúčastněnými, aby vodu měly pod kontrolou obce,“ prohlásil Jiří Korec.
Tisková zpráva je převzata z externího zdroje zlin.eu
(https://www.zlin.eu/referendum-neproslo-kvuli-spatne-polozenym-otazkam-aktuality-4804.html)
„Zapojení občanů do chodu města podporujeme a jejich aktivního přístupu si vážíme. Avšak vzhledem k navrženým otázkám je vysoká pravděpodobnost, že výsledky referenda by byly napadeny u soudu a prohlášeny za neplatné. Náklady na referendum se odhadují zhruba na milion korun, a proto jsme jednali s péčí řádného hospodáře a pořádání referenda odmítli,“ vysvětlil rozhodnutí drtivé většiny zlínských zastupitelů primátor Jiří Korec.
O problematickém znění navržených otázek věděl přípravný výbor v čele se zastupitelem Pavlem Sekulou už od léta loňského roku. Podle názoru Ministerstva vnitra ČR jsou dvě ze tří otázek v rozporu s právem, třetí je nevhodně formulovaná. Jestliže v září vzal Pavel Sekula na vlastní žádost návrh zpět, letos v lednu jej předložil znovu, přičemž jedinou změnou bylo pořadí navržených otázek.
Referendum se mělo týkat společnosti Vodovody a kanalizace Zlín (VaK). V ní je město Zlín největším akcionářem, ne však nadpolovičním. Přesto by dle navržených otázek pro referendum mělo zasahovat do řízení této společnosti. „To dle zákona není přípustné. Město může pouze pověřit svého zástupce na valné hromadě, aby podal návrhy dle výsledku referenda. Úkolovat vedení VaK ale v žádném případě nemůže. Je tedy zřejmé, že v referendu by se hlasovalo o něčem, co není v praxi možné realizovat. Což není problém města a jeho zastupitelů, ale přípravného výboru,“ konstatoval Zdeněk Dvořák, tiskový mluvčí magistrátu.
Vodárenství na Zlínsku funguje na základě tzv. provozního modelu, který je v rámci ČR nejrozšířenějším. Vedení VaK se snaží jeho podmínky intenzívně vylepšovat. V posledních letech vyjednalo zvýšení nájemného o 25 000 000 korun ročně (tedy o 23 procent), což umožňuje navyšovat investice do infrastruktury. Jen za loňský rok se investovala do údržby a modernizace majetku VaK částka 220 000 000 korun. Mezi zásadní počiny se řadí například rekonstrukce úpravny vody pro Zlín v Tlumačově. „Ta nyní využívá unikátní technologii, kterou jinde v Pomoraví nenajdete. Díky ní je do Zlína a okolních obcí dodávána velmi kvalitní voda,“ upozornil Svatopluk Březík, předseda představenstva VaK.
Zlín je v řešení vodárenské problematiky velmi aktivní. Díky tomu klesl v pořadí měst podle ceny vody z druhého místa na konec třetí desítky. Důležitou roli chce mít i v následujících letech. „Zastáváme názor, že s vodou jako se strategickou surovinou má hospodařit město. Soudy ohledně současného smluvního vztahu však trvají již roky, takže vyjednáváme dohodu mezi akcionáři VaK a dalšími zúčastněnými, aby vodu měly pod kontrolou obce,“ prohlásil Jiří Korec.
Tisková zpráva je převzata z externího zdroje zlin.eu
(https://www.zlin.eu/referendum-neproslo-kvuli-spatne-polozenym-otazkam-aktuality-4804.html)